Jdi na obsah Jdi na menu
 



Systém: Houby – Fungi

 

Houby (Fungi, dříve Mycophyta) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní nově vyčleněnou jako samostanou říši. Její zástupce lze nalézt po celé Zemi a vyskytují se mezi nimi významní dekompozitoři, parazité či v průmyslu i potravinářství využívané druhy. Mnoho druhů náleží mezi mutualisty žijící v symbióze s cévnatými rostlinami.

V užším pojetí jsou houby (Mycophyta, Fungi) stélkaté rostliny různého tvaru a velikostí, bez asimilačních barviv, s heterotrofní výživou, s buněčnou stěnou chitinózní, často s tvorbou plodnic bez zoospor.

Základní stavební jednotkou je vlákno (hyfa), které se může rozlišit v podhoubí (mycelium) a v plodnici. Houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia), nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy. Systematicky se dělí na 6 tříd. Známo je asi 80 000 – 100 000 druhů. V České republice je zjištěno asi 10 000 druhů. Četné druhy působí škody na rostlinách, živočiších i člověku tím, že způsobují onemocnění. Mnohé druhy se využívají ve farmaceutickém a chemickém průmyslu. Jedlé druhy slouží jako potravina s malou kalorickou hodnotou nebo jako pochutina. Jsou bohaté na vitamíny a minerální látky. Jedovaté druhy nejsou početné, ale pro obsah prudkých jedů nebezpečné.

 

…………………………………………………………………………

 

Houby (Fungi) - říše

 

 

Jsou organismy eukaryotní, jednobuněčné, mnohobuněčné, stélkaté a heterotrofní.

 

Společné znaky s rostlinami- nepohyblivost, schopnost syntézy vitamínů, buněčná stěna

 

Společné znaky s živočichy- schopnost heterotrofní výživy, přítomnost polysacharidu - chitinu, podobného chitinu hmyzu, a zásobního plysacharidu - glykogenu 

 

Hyfa- je základní, stavební jednotkou stélky hub

 

Podhoubí- vzniká proplétáním a větvením tenkých vláken hyf 

 

Plektenchym- vzniká seskupením podhoubí  

 

Význam


- rostou při teplotě 4 – 40 ˚C

 

- symbióza (mykorhiza, lišejníky)

 

- poskytují látky pro antibiotika, enzymy, vitamíny, alkaloidy, protirakovinné látky

 

- uplatňují se v biologickém boji (z houbových spor se tvoří mycelium na těle hmyzu a tím ho zahubí)

 

- smrtelně jedovaté x jedlé

 

- saprofyté (znehodnocují potraviny, dřevo, textil)

 

- původci chorob, rostlin a živočichů

 

- potravinářství (výroba sýrů)

 

- reducenti (rozkladači organických látek)

 

- dekompozitoři (podíl na tvorbě humusu)

 

Houby - Chytridiomycota, oddělení

 

 - Spájivé houby (Zygomycota), oddělení

 

 - Vřeckovýtrusé (Ascomycota), oddělení

 

- Stopkovýtrusé (Basidiomycota), oddělení

 

- Lišejníky, oddělení

 

Chytridiomycota

 

Vodní saprofyté a parazité rostlin, rozmnožují se pohlavně a nepohlavně bičíkatými zoosporami),

 

Rakovinovec bramborový- způsobuje rakovinu brambor

 

Spájivé houby (Zygomycetes)

 

Saprofyté organických látek, parazité hmyzu, nepřehrádkované podhoubí, rozmnožují se 

 

pohlavně i nepohlavně spory

 

Kropidlovec černavý- až 2 cm vysoké povlaky na chlebě,

 

Plíseň hlavičková- např. na hnoji, marmeládě, chlebě

 

Muší mor- na podzim napadá hmyz

 

Vřeckovýtrusé houby (Ascomycetes)

 

Představují nejpočetnější skupinu hub, mají charakteristické pohlavní orgány = výtrusnice = vřecka (aska) obsahující obvykle 8 výtrusů (askospor), vřeckovýtrusé houby se nejčastěji rozmnožují nepohlavními výtrusy = konidiemi

 

1. Kvasinky

 

 jsou jednobuněčné houby, rozmnožující se pučením, vzniklé buňky stávají pohromadě,tvoří řetízky- nepravá podhoubí, enzymaticky rozkládají cukry na etanol a CO2

 

 kvasinka pivní- zkvašuje sladinu na pivo, využívá se k výrobě lihu, ve farmaceutickém a potravin. průmyslu, obsahují enzymy (látky urychlující chemické děje) a vitamíny skupiny B, kvasinky lisované s moukou tvoří droždí, zadělané těsto kyne tím, že kvasinky uvolňují CO2,

 

 kvasinka vinná- spory přezimují v půdě, na jaře se dostávají na bobule a po slisování zkvašují šťávu na burčák a pak na víno

 

 další druhy kvasinek- se využívají ke zhodnocení slámy ke krmení, jiné způsobují onemocnění kůže a sliznic

 

2. Štětičkovec, kropidlák tvoří řetízkovité konidie (viz uč.)

 

 - štětičkovec (Penicillium notatum) k výrobě léku penicilinu, poprve ho izoloval Fleming r. 1942, jiné druhy štětičkovce se využívají ke zrání sýrů (např. camembert)

 

 - kropidlák: některé se využívají k výrobě kyseliny citronové, jiné tvoří karcinogennímykotoxiny (nebezpečné jedy)

 

 

3. Padlí

 

 povrchoví ektoparazité semenných rostlin, tvoří moučnaté povlaky na listech, plodech,stoncích

 

 padlí jabloňové, révové, dubové, travní

 

4.  Monilióza

 

 kruhovité uspořádání konidií (nepohlavních výtrusů = spor)

 

 hlízenka ovocná- napadá malvice např. jablek nebo hrušek

 

 

5. Houby s masitými plodnicemi

 

 smrž obecný- tržní houba

 

 ucháč obecný- jedovatý, roste v dubnu

 
 

 lanýž černý- podzemní hlízovité plodnice se uměle pěstují ve Francii, vyhledávají je psi nebo prasata, povrch mají černý, uvnitř světle mramorované, jedlé

 

6. Tvrdohouby

 
 

 paličkovice nachová- její podhoubí žije paraziticky v semeníku některých lipnicovitých, semeník se mění v námel, ten vypadne na zem, přezimuje a na jaře z něj vyrůstají paličkovité útvary (červené), které mají uvnitř výtrusy a ty se šíří na další rostliny, námel = tvrdohoubí obsahuje jedovaté látky (alkaloidy), které se využívají pro výrobu léčiv

 

Stopkovýtrusé houby (Basidiomycetes)

 

Hyfy (houbová vlákna) jsou přehrádkované, přehrádky mají v místě otvoru soudečkovitý tvar.

 

Nepohlavní rozmnožování se děje pomocí konidií nebo rozpadem (fragmentací) stélky.

 

Pohlavní rozmnožování se děje výtrusy (bazidiospory), které se vytváří na stopkách (bazidiích). Pohlavně rozlišené výtrusy (+,-) vyklíčí v primární mycelium, dojde ke kontaktu 2 houbových vláken vzniklých z pohlavně rozlišených výtrusů, nastane plazmogamie (splynutí buněčné plazmy, ne jader) a vzniká sekundární dvoujaderné mycelium.Toto podhoubí je schopno za příznivých podmínek tvořit plodnice (bazidiokarp). Na plodnicích vznikají bazidie , které tvoří výtrusorodé rouško = hymenium (bazidie + sterilní hyfy), je umístěno uvnitř rourek nebo vně lupenů na klobouku). Ve výtrusorodém roušku v bazidiích splynou jádra = karyogamie a vzniknou 4 stopečkaté výtrusy (bazidiospory).

 

Plodnice má různou velikost a tvar. Tvoří ji třeň a klobouk. Na spodu klobouku je hymenofor s výtrusorodým rouškem. Hymenofor je buď z lupenů nebo z rourek. Některé plodnice bývají v mládí celé obaleny plachetkou. Jak houba roste, plachetka se trhá a zanechává na klobouku zbytky (bílé tečky u muchomůrky červené) a na bázi pochvu. Spodní část klobouku je někdy kryta závojem, který se zachovává jako jako prsten na třeni.

 

Rzi: parazité rostlin, rez travní parazituje na obilninách a travách, jejím mezihostitelem je dřišťál

 

Sněti: prašná sněť pšeničná- přeměňuje obilku v hnědočerný prach výtrusů

 mazlavá sněť pšeničná- mění obilky na mazlavou hmotu, páchnoucí po shnilých rybách

 

Dřevokazné houby: choroš- žije na živých nebo odumřelých stromech

 václavka

 hlíva ústřičná

 dřevomorka domácí- rozkládá např. dřevěné podlahy


 

Lupenaté houby:


muchomůrka zelená

 (nejjedovatější, pochva)


žampión ovčí

 (růžové lupeny)

 

 muchomůrka tygrovaná 

 (na řezu bílá)


muchomůrka růžovka

  (na řezu růžová)

 

 závojenka olovová 

 (žlutavé lupeny)


čirůvka májovka

(bílé lupeny)

 
 

Rourkaté houby (mykorhiza)

 

Hřiby, křemenáč osikový, kozák březový, klouzek obecný (má závoj)

 

Houby s uzavřenou plodnicí = břichatky

 

Plodnice se otevírají v době zralosti a uvolňují pak výtrusy.

 

Pýchavka, hvězdovky

 

1.pomoc při otravě- postižené osobě podáváme pít minerálky, snažíme se vyvolat zvracení,

 

vyhledáme co nejrychleji lékaře, lékaři odevzdáme okrájené zbytky,

 

zbytky z hrnce, zvratky.

 

Lišejníky (Lichenes)

 

Složené organismy vzniklé soužitím houby (vřeckovýtrusé) řasy nebo sinice. 


Houba v tomto soužití zajišťuje vodu s minerálními látkami a řasy nebo sinice asimilují.Charakter stélky lišejníků je určován houbou, proto jsou řazeny k houbám.

 

Podle vnějšího vzhledu rozlišujeme stélku:

 

- korovitou (stélka přirůstá celou spodní částí k povrchu skal, lišejník zeměpisný)

 

- lupenitá (lišejník je přirostlý jen částí stélky, terčovka bublinatá)

 

- keříčkovitá (přichycená v jednom místě)


 

Uspořádání jednotlivých vrstev na příčném řezu:

 

- korová

 

- řasová

 

- dřeňová

 

- spodní korová

 

- vrstva houbových vláken (upevňující lišejník k podkladu)

 

rozmnožování- nepohlavní, rozpadem stélky

 

Zástupci:

 

Terčovka bublinatá- šedozelené stélky na větvičkách stromů

 

Dutohlávka sobí- vřesoviště, rašeliniště

 

Terčovník zední = terčovka = terčník - žlutooranžové stélky na zdech

 

Pukléřka islandská

 

Provazovka- na stromech, v čistých lesích ,vzácná

 

 

Význam:

 

- průkopníci života (žijí v extrémních podmínkách v Antarktidě nebo na pouštích, i pod

 

 vodou, skály rozleptávají kyselinami nebo narušují mechanicky,

 

 odumřelé stélky vytváří humus a tím podmínky pro další organismy)

 

- úkryt škodlivému hmyzu

 

- potrava sobů

 

- indikátoři čistého prostředí

 

- výroba antibiotik

 

------------------------------------------------

 
 

Zde je x článků, vždy v jiném formátu (pdf, ppt apod.), jinak napsaných, jinak podaných. Zkrátka se může stát, že se určité řádky budou opakovat, ale myslím si, že nic není na škodu ;-)



Pěkné pdfko od pana Leitnera. Hezky udělané, zajímavé. Doporučuji shlédnout:



Několik pojmů z wikipedie:

Říše (biologie)

Houby

Hyfa

Mycelium

Spora

Klobouk

Lupen

Mykorhiza

Lišejník

Jed

Kvasinky

Meióza

Chytridiomycety

Houby spájivé

Houby vřeckovýtrusné

Stopkovýtrusné houby

Houby nedokonalé


---------------------------------------

Archea
 

(1,13 MB při prohlížení použij F5)

.........................
 
Eukarya


(1,18 MB při prohlížení použij F5)

.......................

Prezentace učňů:  SOU Kadaně



(3 MB)
..........................

Říše houby – fungy


( 1,81 MB)

.............................


(0,11MB)

...............................

Zajímavé pdfko na internetu
nebo
není špatné toto

Pěkný odkaz Dravé houby

NIŽŠÍ ROSTLINY, HOUBY

Sbírejte houby na sex


Systém hub

www.houby.net

Časopis ABC

Několik PDF formátů:

Hezké zajímavé pdfko

Další

CHKO Třeboňsko

Houby jako předmět právních vztahů

..........................


Ohrožené druhy hub v ČR


 

Za kriticky ohrožené druhy hub se považují:

bolinka černohnědá (Camarops tubulina)
čirůvka hnědočervenavá (Tricholoma inodermeum)
čirůvka Josserandova (Dermoloma josserandii)
hlívička jedlová (Hohenbuehelia abietinum)
hlívovec ostnovýtrusný (Rhodotus palmatus)
hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri)
hřib královský (Boletus regius)
hřib moravský (Xerocomus moravicus)
holubinka blaťácká (Russula helodes)
hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii)
káčovka ploská (Bisocogniauxia simplicitor)
kuřinec subarktický (Ramariopsis subarctica)
květka písečná (Montagnea arenaria)
lanýž letní (Tuber aestivum)
lošáček statný (Phellodon confluens)
muchomůrka císařka (Amanita caesarea)
muchomůrka Vittadiniho (Amanita vittadinii)
náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea)
plstnatec různotvarý (Spongipellis fractipes)
polnička stepní (Agrocybe stepposa)
rudoušek tmavý (Rhodocybe obscura)
slizečka chlupatá (Xerula melanotricha)
šamonie modrající (Chamonixia caespitosa)
špička stepní (Marasmiellus carneopallidus)
ucháčovec šumavský (Pseudorhizina sphaeospora)
václavka bažinná (Armillaria ectypa)
vláknice zašpičatělá (Inocybe acutella)

Za silně ohrožené druhy hub se považují:

kalichovka lužní (Omphalina discorosea )
klouzek žlutavý (Suillus flavidus)
kukmák dřevní (Volvariella caesiotincta)
mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea)
modralka laponská (Amylocystis lapponica)
ouško citronové (Otidea concinna)
pavučinec nancyský (Cortinarius nanceinensis)
pazoubek zelený (Microglossum viride)
plžatka smrková (Hygrophorus piceae)
strmělka suchomilná (Clitocybe barbulatum)
ušíčko jedlové (Pseudoplectania vogesiaca
voskovka cihlová (Hygrocybe sciophana)
zvonovka Babingtonova (Entoloma babingtonii)

Za ohrožené druhy hub se považují:

holubinka olšinná (Russula alnetorum)
prášivka bažinná (Bovista paludosa)
hvězdovka uherská (Geastrum hungaricum)
loupavka vápencová (Hysterangium calcareum)
šupinovka Henningsova (Pholiota henningsii)
kržatka vrásčitá (Tubaria confragosa)