Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velkokališné baňkování

25. 5. 2013

 

Velkokališné baňkování

Dne 12. 5. 2013 mi zavolal kamarád Marek, že při procházce se svou přítelkyní Verčou objevil baňky velkokališné. Slovo dalo slovo, a jelikož spolu jezdíme fotit docela často, domluvili jsme se na pondělní odpoledne, že mne na toto místo vezme a baňky mi ukáže. V neděli jsem byl celé odpoledne jako na trní, nemohl jsem dospat a celé pondělí jsem na to musel myslet. V pondělí, kolem 4 hodiny odpolední jsme vyrazili na ono zmiňované místo, které jsme pak pracovně nazvali No entry area, ale to už předbíhám....
 
Po příjezdu na ono místo, kde necháváme automobil, jsme se vcelku hezky prošli a v družném hovoru především o houbách jsme došli na místo, kde se baňky vyskytují.

Když mi Marek ukazoval jednotlivé plodnice, byl jsem jako v Jiříkově vidění. Nejenže jsem nikdy tyto houby neviděl, ale hlavně, bylo tam desítky plodnic. Kousek od tohoto místa jsem našel i další plodnice. Všechny byly nádherné. Od mladých, ještě zcela zavřených až po krásně otevřené, i přestárlé plodnice.

Měli jsme si z čeho vybírat. Kousek od těchto baněk jsem našel i hrobenky (Geopora sp.) a palečky zimní (Tulostoma brumale), které jsem ovšem nefotil. Když jsme byli zde hotovi, tak jsme se vydali dále vstříc dalšímu houbařskému osudu. Štěstí nám přálo, jelikož jsme objevili opravdu veliké baňkoviště skýtající stovky, ne-li tisíce, plodnic. Při té příležitosti jsme narazili i na chřapáče kalíškovité (Helvella leucomelanea), kterých bylo na lokalitě též několik desítek plodnic. i tyto houby nejsou zcela běžnou záležitostí.

Den se rychle chýlil ke konci a my jsme spíše objevovali, než fotili. Samozřejmě, něco málo jsme nafotili, ale spíše jsme mezi stovkami plodnic hledali baňku velkokališnou sněžnou - což je velice vzácná albinotická forma této houby. Nebyli jsme ovšem úspěšní a kolem půl osmé večer jsme se vydali zpět k automobilu a domů do Prahy do našich domovům k přítelkyním, které na nás již netrpělivě čekaly. Cesta to nebyla nejkratší, ale v nadšeném hovoru o objevení těchto vzácných hub nám velice dobře ubíhala. Též jsme si povídali o dalších místech, která bychom chtěli letos objevit...
 
Nešlo to jinak, než se dohodnout na úterý na ráno a jet tuto lokalitu znovu a důsledněji prozkoumat. Nepříliš limitovaní časem jsme se vydali nejdříve jinam, kde jsme měli tušení, že bychom mohli narazit na smrže. I tam se nám zadařilo a našli jsme jak smrže obecné (Morchella esculenta), tak smrže polovolné (Mitrophora semilibera). Dost jsme se tam zdrželi, pátrajíce i po biotopu, který by nejvíce koreloval s výskytem barevných hříbků. Chtěli jsme si připravit půdu do dalších týdnů, kdy očekáváme jejich výskyt a zkusit si alespoň přibližně vytipovat lokality, kde by mohli růst.

Kolem poledního jsme byli opět na No entry area. Úkol číslo jedna byl nalézt baňky velkokališné sněžné, až pak jsme se mohli dát do focení. Já jsem to až tak striktně jako Marek nedodržoval, tu a tam jsem něco vyfotil, ale přeci jen se na mě usmálo štěstí. Když jsem velice opatrně odhrnoval borové jehličí z jedné kupky, zahlédl jsem cosi bílého. Odhrnoval jsem dále a uviděl jsem 2 plodnice. 1 byla krásně fialová a druhá téměř bílá s fialovým nádechem. Marek byl, bůh ví kde, na druhé straně lesa, hledajíce to samé co já. Volal jsem jako na lesy, ale nic. Tak jsem vzal mobil a zavolal mu, že nejspíš mám to, oč nám dnes konkrétně šlo. Mára přišel za mnou, kouknul na plodnici a znalecky poznamenal, že tam vidí fialové odlesky a že to asi nebude to, oč tu dnes běží a že něco podobného našel na druhé straně lesa taky... Při tom, když mi všechno toto vypovídal, jsem rozhrnoval další kupičky jehličí a hlíny opodál a najednou jsem je spatřil. Baňky velkokališné sněžné. Bylo jich tam celé hnízdo a zde opravdu nebylo pochyb o tom, že jsou to ony. Systolický tlak jemně přes 200, na obličeji hřejivé úsměvy, na kartě ve foťáku stále hodně místa a baterky zcela nabity...

Nejdříve bylo nezbytné je pořádně očistit. Tuto práci jsem si vzal na starost já, jelikož vlastním štěteček :-D Marek zatím hledal vedle a též našel moc pěkné exempláře této super vzácnosti. Vzájemně jsme si gratulovali k nádhernému úlovku.
A pak už přišlo na řadu focení. Bylo z čeho vybírat, každý máme nafocené něco jiného, každý máme "svoje" plodnice, "svoje" hnízda... U baněk velkokališných sněžných jsme se vystřídali, dělali jsme jak detailovky, tak i celkové habituelní fotografie, tak i náhledovky na celou skupinku. Moc jsme si to užili a byli jsme rádi, že jsme je objevili.
Posléze jsme ještě našli další místa na chřapáče kalíškovité, hrobenky i další malé baňkoviště, kde bylo cirka 10 viditelných plodnic. Moc jsme tam nedupali, abychom neponičili ještě ty, co jsou ukryty pod zemí, aby měly šanci se vyprášit. Z No entry area, která je situována na striktně jižně exponované stráni s borovým porostem, jsme odcházeli až odpoledne. Tento den jsme si pořádně užili a na Vás, čtenářích Jirkova blogu je zhodnotit, jak se nám nálezy povedly.
 
Aby to nebylo jen o povídání o nějaké baňce velkokališné, zde je něco informací o ní:

Baňka velkokališná - Sarcosphaera coronaria

Baňka velkokališná sněžná - Sarcosphaera coronaria var. nivea

Jedná se o askomycet z čeledi Pezizaceae, jež je v Červeném seznamu hub ČR uváděn jako EN - ohrožený druh.

Plodnice je nejprve kulovitá až polokulovitá, celá uzavřená. Záhy, často ještě pod povrchem půdy, se začne na apikální části tvořit ruptura, která mívá hvězdicovitý tvar. Je to dáno ztenčením dužniny v oblasti apexu. V dospělosti je miskovitá či pohárkovitá, nakonec téměř plošně rozevřená. Plodnice rozpukává na 4 - 10 částí a vypadá jako květ tulipánu. Fertilní vnitřní část je zprvu jemně fialová, nafialovělá s postupnou maturací plodnice až temně fialová, hnědofialová až hnědá, hladká. Vzácně se můžeme setkat s tím, že pigmentace fertilní části chybí a plodnice je celá čistě bílá. Poté hovoříme o baňce velkokališné sněžné - Sarcosphaera coronaria var. nivea.
Dužnina je tenká, voskovitá, velice křehká a i pod jemným tlakem snadno zlomitelná. Sterilní vnější část je bledě okrová, nahnědlá, nebo bílá s okrovými fenomeny. Výtrusný prach je bílý, při vdechnutí vcelku silně dráždí oropharyngeální sliznici.
Výtrusy jsou 15 - 18 x 8 -10 µm velké, elipsoidní, bezbarvé, hladké, obsahující olejové kapky - olej je pro výtrus zásobní látka, ze které čerpá živiny při klíčení. V asku je osm výtrusů v jedné řadě nad sebou.
Vůně je nenápadná, chuť nevýrazná.
 
Ekologie: baňka velkokališná roste velice vzácně od května do července na prohřátých, většinou jižních, xerotermních stráních v jehličnatých a smíšených lesích na půdách bohatých na vápenec. Též se dá najít na půdách jílovitých. Roste zejména pod smrky a borovicemi, ale jsou známy i případy, kdy vyrostla pod modříny a buky. Roste jednotlivě, když je příznivý rok, může růst i ve velice početných skupinách.
 
Využití: jedná se o prudce jedovatý druh, který může zvláště při požití za syrova způsobit velmi vážné zdravotní potíže, v některých případech i smrt. Otrava baňkou velkokališnou se projevuje již několik hodin po pozření pokrmu z ní připraveného. Nejdříve začne stoupat tělesná teplota a krevní tlak, posléze se dostaví silné zvracení, žaludeční křeče a silný vodnatý průjem. Při podezření na otravu touto houbou je nutné neprodleně zavolat RZS a po převozu do nemocnice postiženému vypumpovat žaludek a nasadit fyziologický roztok s glukózou + další doplňující medikamenty, absorbenty toxinů. Toxiny obsažené v baňce velkokališné promptně napadají hepatocyty a dochází k destrukci jaterní tkáně a dalšímu vstřebávání toxinů do krve. Z krve se mohou, při vyšší koncentraci, dostat i přes hematoencefalickou barieru v mozku a napadnout motorické i senzitivní neurony a narušit nebo zcela vyřadit elektrochemický potenciál, v některých případech mohou zcela narušit konformaci v myelinu. To může mít za následek kolaps postiženého a v závislosti na lokaci postiženého místa (tkáně) např. zástavu dýchání, poruchy hybnosti, srdeční arytmii aj.
 
Krásné povídání Petra Nouzovského. Stačí kliknout na jakoukoliv fotografii a foto se
zvětší do skutečné velikosti, nebo stačí kliknout zde na Petrovu galerii.
 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář