Konzumovat, či nekonzumovat houby přešlé mrazem
Konzumovat, či nekonzumovat houby přešlé mrazem
I na tuto otázku se mi včera zeptal Chrudimský deník. Kdo má zájem ZDE, je celý článek.
Hlíva ústřičná - Pleurotus ostreatus
Tato jedlá léčivá houbička roste hojně v trsech, nebo střechovitě nad sebou. Upřednostňuje kmeny a pařezy listnáčů hlavně buky a ořešáky, nacházím ji i na topolech, jeřabinách, dubech, bříze, vrbě a dokonce i na smrkovém pařezu. Je to dřevokazná houba, která způsobuje bílou hnilobu dřeva a tím přirozený rozklad pařezů, což je pro přírodu přirozené a nezpůsobuje to porušení stability půdy jako dobývání pařezů. Tento způsob, využíváme a máme z něho užitek. Je to jedlá vynikající houba. Používám ji na všechny způsoby. Nejvíce na sušení. Po usušení ji rozemelu a prášek používám do polévek, omáček, salátů, ale i na posypání chleba s máslem. Má takto největší léčebné účinky.

Penízovka sametonohá - Flammulina velutipes
Penízovka sametonohá se objevuje v listopadu. Roste až do března. Nejvíce se objevuje, po prvních mrazících. Dle zkušeností dostane růstový impuls jako hlíva ústřičná. Roste ve třech vlnách. První je v období říjen, listopad. Druhý prosinec, leden a třetí únor, březen. Nejvíce se objevuje kolem řeky Chrudimky na jívách a černém bezu. Upřednostňuje bázi listnáčů lip, dubů, buků, jasanů a na těchto pařezech je nejhezčí a nejmasivnější. Je to dřevokazná houba, která se nechá i pěstovat. Je to výborná zimní houba, která má léčivé účinky: obsahuje cyklostatické antibiotikum působící proti tumoru, obsahuje látky prokazující protinádorovou aktivitu, obsahuje látky s antibakteriálními účinky, posiluje imunitní systém.

Klobouk penízovky sametonohé je v mládí polokulovitý, později se ploše rozkládá a někdy je nepravidelně zvlněný a mělce prohloubený. Barvu má v rozmezí od žlutooranžové až po medově nahnědlou. Pokožka je za vlhkého počasí silně slizká a lesklá. U mladých plodnic bývá většinou sametově hebká.

Třeň je většinou válcovitého tvaru nebo ho můžeme najít zploštělý. Převažuje žlutá a oranžová barva. Tmavohnědé chloupky v horní části vytvářejí hustý porost připomínající sametový povlak. Třeň je dutý, mnohdy pokřivený a zprohýbaný. Dužnina se světle krémovou barvou je v mládí pružně pevná, pak houbovitě vodnatá. Dužnina v třeni je tvrdě vláknitá a celý třeň je proto dost ohebný. Výtrusný prach není čistě bílý, ale má jemně nažloutlou barvu.
Možnost záměny: díky době výskytu této houby možnost záměny s jinou houbou takřka není.

Chtel bych vědět jaký máte názor na to, že po současných mrazících až -5° jsou houby nevhodné ke konzumaci
|